Aktualizace po prvním kole

Druhé kolo – otázky a odpovědi a náš odhad výsledků

Kam se budou přesouvat voliči neúspěšných kandidátů po prvním kole?

Za 4 dny se otevřou občanům České republiky volební místnosti historicky třetí přímé volby hlavy státu. Zásadním rozdílem od parlamentních voleb je dvoukolový systém, kdy je pro odhad výsledků voleb důležité odhadnout přesuny voličů od neúspěšných kandidátů v prvním kole. Abychom tyto přesuny mohli odhadnout, využili jsme sociomapovací analýzu.

Sociomapovací analýza nám umožňuje promítnout velké množství informací do jednoho obrázku. Můžeme tak rozlišit a sledovat jednotlivé voličské tábory – jejich náklonnost k odlišným kandidátům, velikost, volební sílu nebo jejich sociodemografická specifika.

Čím vyšší je nadmořská výška u daného tábora, tím vyšší počet voličů obsahuje. Čím širší prostor tábor zabírá na mapě, tím více různorodé voliče zahrnuje. Tábor voličů A. Babiše tak na mapě vypadá jako úzký kopec, což nasvědčuje tomu, že jeho voliči si jsou více podobní ve svých preferencích než tábor voličů D. Nerudové, P. Pavla, P. Fischera a dalších (viz vizualizace). Čím blíže jsou kandidáti na obrázku, například Pavel a Nerudová, tím více jsou jejich voliči schopní akceptovat a potenciálně volit oba kandidáty. Z vizualizace se tak dá odhadovat ke komu se voliči přesunou v případě neúspěchu jejich hlavního kandidáta v první volbě.

Úzký volební tábor tak může naznačovat také poměrně vysokou pevnost volby a širší tábor/širší kopec naopak indiferentní postoj voličů, tedy zároveň menší jistotu, že tuto volbu pro jednoho či svého hlavního kandidáta skutečně uskuteční.

Ze sociomapy je viditelné, že česká společnost může být rozdělena na dva hlavní voličské tábory. První tábor tvoří sympatizanti A. Babiše a druhý se shlukuje okolo D. Nerudové a P. Pavla. Oba tábory mají svá specifika a zásadním způsobem se od sebe odlišují.

V přímé komparaci obou táborů je tábor A. Babiše věkově starší. Tvoří ho více lidí v důchodovém věku, lidé s nižší úrovní dosaženého vzdělání a méně ekonomicky aktivní část obyvatelstva.

Oba tábory však neodlišuje pouze sociodemografie, ale také volební chování. Zatímco tábor Andreje Babiše podpořil v posledních prezidentských volbách M. Zemana, druhý tábor volil ve druhém kole J. Drahoše. Odlišná byla i volba do poslanecké sněmovny. Zatímco první tábor tvoří voliči ANO, druhý tábor volil strany současné vládní koalice. Posledním statisticky významným odlišujícím znakem je rozhodnutí pro konkrétního kandidáta. Zatímco tábor Andreje Babiše má ve volbě hlavy státu jasno, podpora v druhém táboře se dělí mezi několik kandidátů. Zejména mezi D. Nerudovou a P. Pavla, ale částečně také mezi P. Fischera a M. Hilšera. Ačkoli se vůle podpořit konkrétního kandidáta z tohoto tábora liší, ve většině se voliči neúspěšných kandidátů přesunou k nejbližšímu kandidátovi na mapě.

(Ne)přijatelnost kandidátů

Podíváme-li se na celkovou přijatelnost jednotlivých kandidátů, souboj o hlavu státu pravděpodobně proběhne mezi třemi kandidáty. Nerudová nebo Pavel, oba kandidáti by na základně prostého součtu preferencí mohli porazit ve druhém kole třetího nejpřijatelnějšího kandidáta A. Babiše, což potvrzuje i simulace 2. kola. Jeho volební výhodou však může být skutečnost, že respondenti na něj mají jasný názor. A. Babiš tak má silnou podporu u svých sympatizantů, zároveň ho však 48 % respondentů označilo jako nepřijatelného.  

Znalost kandidátů 

Vliv na konečné rozhodnutí voličů má dobrá znalost jednotlivých kandidátů. V tomto ohledu má výhodu právě A. Babiš, který má vysokou všeobecnou známost. Nezná ho pouze 10 % populace.

V případě druhého tábora je znalost kandidátů podstatně nižší. Zajímavou je v tomto ohledu D. Nerudová. Ačkoli je hodnocena jako jedna z nejvíce přijatelných a tedy i favorizovaných kandidátů, i její sympatizanti deklarují, že ji příliš neznají. Právě „neznalost“ D. Nerudové může tak ještě zásadně ovlivnit její konečný výsledek. Klíčové tak bude její počínání těsně před volbami (například v prezidentských superdebatách).

Tábory nerozhodnutých voličů

Pokud by chtěla D. Nerudová vyhrát, musela by také umět oslovit nerozhodnuté voliče – na mapě znázorněné jako skupina “Nerozhodnutí”. Jak je vidět, nerozhodnutých skupin voličů je hned několik.

Tábor “Nerozhodnutí A” má následující charakteristiky – věkově mladší populace, voliči PirSTANu, vyšší zastoupení studentů a prvovoličů. Z mapy vyplývá, že u této skupiny má velké šance D. Nerudová, protože je dané skupině na mapě poměrně blízko. 

Tábor “Nerozhodnutí C” lze charakterizovat jako více konzervativní křídlo – věkově starší populace, zejména muži, podnikatelé, voliči SPOLU. 

Tábor “Nerozhodnutí B” jsou voliči ANO, kteří jsou pravděpodobně zklamaní z A. Babiše, protože jsou umístěni dále od hlavního tábora jeho voličů. Nicméně během svého rozhodování budou nejspíše volit mezi A. Babišem a potenciálně P. Pavlem.

Tábor “Nerozhodnutí D” jsou protestní voliči a sympatizanti SPD a KSČM. Ti, pokud se 2. kola zúčastní, podpoří spíše A. Babiše. Nicméně většina z nich deklarovala, že se 2. kola nezúčastní.

Síla a volební potenciál nejsilnějších kandidátů 

Celková síla obou hlavních táborů  (tábor A. Babiše a tábor D. Nerudové a P. Pavla) je početně velmi vyrovnaná. Výsledky 2. kola ovlivní zejména, kdo do něj z dvojice D. Nerudová a P. Pavel nakonec postoupí . V tom by A. Babišovi mohl více konkurovat P. Pavel, který má blíže i ke křídlu dosud nerozhodnutých voličů ANO a mohl by jich část získat pro sebe. Pokud by se P. Pavel dostal do 2. kola na úkor D. Nerudové, musí však posílit svoji pozici také v liberálním táboře, který straní D. Nerudové. Ani jeden z nich však pravděpodobně nebude schopen zasáhnout voličskou skupinu “Nerozhodnutí D,” ve které se nacházejí protestní voliči, nevoliči a sympatizanti SPD a KSČM.

Odstoupení J. Středuly

Dne 8.1.2023 ve večerní superdebatě na České televizi oznámil J. Středula, že odstupuje z boje o Pražský hrad. Z pohledu na mapu je zřejmé, že se daný kandidát nachází mezi oběma hlavními tábory. Jeho sympatizanti se tak částečně rozdělí. Blíže však mají k D. Nerudové, jejíž volbu J. Středula zároveň doporučil. Lze tak předpokládat, že se ve většině přesunou spíše k ní. J. Středula má také blízko k nerozhodnutým voličů A, kteří momentálně straní Nerudové, té tak odpadne jeden z konkurentů v boji o tyto voliče.

O metodě Sociomapování

Sociomapování bylo vyvinuto doc. MUDr. Mgr. PhDr. Radvanem Bahbouhem Ph.D., za účelem zpracování a vizualizace relačních dat. Metoda využívá metaforu krajiny k zobrazení komplexních multi-dimenzionálních dat v prostorové 3D mapě. Sociomapy mohou mít různou podobu v návaznosti na účel výzkumu. 

Každá sociomapa má však dva hlavní společné atributy – výšku a vzdálenost. Výška subjektu na mapě označuje jeho celkové skóre. Čím vyšší skóre daný subjekt dosáhl, tím vyšší je jeho nadmořská výška. Vzdálenost na mapě zobrazuje podobnost zkoumaných subjektů. Čím blíže jsou si dané subjekty, tím podobnější hodnocení získaly.  

Nejčastější formou sociomapy je tzv. WIND–MAPa. Tu lze uplatnit v celé řadě oblastí. Od mapování fotbalového utkání, sledování nákupního chování spotřebitelů až po přijatelnost volebních kandidátů. Běžně je však využívána ke sledování a zlepšování spolupráce v pracovních týmech. Mimo pracovní týmy využívají tuto metodu i české armádní týmy nebo NASA a ESA při dlouhodobých izolačních experimentech a simulovaných letech do vesmíru.  

Pro podrobnější zachycení volebních segmentů jsme ve výzkumu využili tzv. STORM–MAPu, ta funguje na stejném principu jako WIND-MAPa, umožňuje nám však kromě subjektů sledovat také jednotlivé skupiny respondentů, které lze zároveň identifikovat na základě zadaných proměnných, a poskytuje nám tak hlubší vhled a více informací o jejich chování.  

Základní informace o výzkumu

Sběr dat probíhal mezi 16. až 20. prosincem 2022 na základě náhodného výběru respondentů (CAWI) z Českého národního panelu. Dotazník k výzkumu byl dodán zadavatelem výzkumu. Respondenti byli k účasti ve výzkumu vybráni náhodně na základě nastavených kvót a filtrů. Kompletní dotazník vyplnilo 1029 respondentů, 13 respondentů dotazník nedokončilo a na kvótě vypadlo 131 respondentů. Z 1029 vyplněných dotazníků bylo 18 vyřazeno při zpracování. Dotázaný vzorek byl vážen souhrnně. Vážení bylo provedeno ve vlastním softwaru, probíhalo iteračně a vycházelo z modifikovaného Deming-Stephanova algoritmu. V softwaru byl nastaven maximální rozsah vah na 0,4 až 2,7, aby nedošlo k přílišnému snížení efektivity velikosti vzorků. 

Dotazy a komentáře

Pokud máte zájem o další informace o metodě sociomapování, nebo nám chcete napsat svůj komentář, můžete využít tento formulář.